EN

ČOSDAT

Česká organizace scénografů, divadelních architektů a techniků

Vonášková, Anežka

* 1998, scénografka, studentka krajinné architektury

Anežka Vonášková absolvovala studium scénografie na Vyšší odborné škole uměleckoprůmyslové a Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze, které ukončila v roce 2017. V současné době studuje krajinnou architekturu na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Vyrůstala v divadelním prostředí, kde se od mládí utvářel její vztah ke scénografii. Velkou inspirací pro Anežku Vonáškovou byl v tomto ohledu především její dědeček doc. Miroslav Melena a jeho výtvarné chápání divadla.

 

 

„Jaké umělecké dílo/ počin Vás v posledních měsících nejvíce zaujalo?“

„V poslední době mě nejvíce zaujal film Macbeth od australského režiséra Justina Kurzela. Musím říct, že jsem tím byla úplně uchvácená. Způsob, kterým je tento film natočený, mi přišel ohromný. Příběh Macbetha je starý a velmi temný, ale ještě se mi nestalo, že bych po zhlédnutí měla husí kůži a musela o tom přemýšlet. Krásná scénografie je podtržena nádhernými záběry kamery. Čistý shakespearovský text, který nebyl upraven. Takové pocity by mělo v divácích zanechávat divadlo! Moc doporučuji, surový, strohý dávný příběh.“

 

„Čím je pro mě současná scénografie?“

„Scénografie je obor, který mě okouzlil. Má celou řadu možností – pracuje s prostorem, plochou, hmotou, ale hlavně fantazií. Divadlo se na rozdíl od filmu dotýká diváka přímo, ne zprostředkovaně a to mám ráda. Média na nás útočí záplavou informací, vzruchů, podnětů. Každý se snaží na sebe upozornit a to bohužel jakýmikoliv prostředky. To, že to dělá i divadlo, mi přijde nepochopitelné. Osobně se nedokážu napojit na převažující estetiku provokace a šoku. V mém pojetí má být divadlo krásné. Pro mne je nyní tou nejkrásnější scénografií krajina. Divadlo se zrodilo pod širým nebem. Možná se mi je podaří znovu spojit.“