Scénografové a architekti společně zasedali ve Švédsku
V červnu společně zasedala scénografická a architektonická komise OISTAT. Součástí byl také workshop, diskuse a prezentace PQ. Zprávu z jednotlivých jednání podávají Simona Rybáková, Lenka Bednářová a Jan Beneš.
ZPRÁVA ZE ZASEDÁNÍ SCÉNOGRAFICKÉ KOMISE OISTAT
VE STOCKHOLMU 13.6.-17.6 2008
Toto zasedání bylo na pozvání STTF kombinované s architektonickou komisí a po vzájemné dohodě se v průběhu některé aktivity propojily. Ubytování a místo konání většiny mítinků bylo na ostrově Skeppsholmen, na lodi af Chapman, v muzeu Moderního umění a v Muzeu architektury. Společné zasedání AC a SC komisí zorganizovalo švédské cenrum Oistat v termínu 13.-17.6.2008 ve Stockholmu. Českou výpravu reprezentovali Simona Rybáková a Jan Beneš v rámci scénogafické komise a Lenka Bednářová v rámci architektonické komise.
Hlavní body agendy:
- Příprava WSD 2009 v Soulu
- Prezentace „Multi lingual” projektu J.Maeckelbergha
- Informace o PQ 2011
- Zprávy o aktivitách jednotlivých pracovních skupin
- Diskuse o budoucích projektech
Na prvním mítinku byla očekávána podrobnější informace o stavu příprav WSD v Soulu. Z celé prezentace bylo jasné, že korejská strana se chce vyhnout náročnému a drahému posílání a vystavení 3D objektů a intenzivně hledá cestu , jak toto obejít a přesto najít určitou atraktivitu a důvod účasti pro návštěvníky z celého světa. Přestože nepředložil mnoho konkrétních věcí, na ukázkách z korejského EXPA 2006 demonstroval jejich schopnost akci připravit.
Jerome Maeckelbergh prezentoval projekt, na kterém pracuje již delší dobu a pro nějž shání průběžně finanční podporu napříč zeměmi, převážně z Evropské unie. Jedná se o velmi rozšířenou digitální verzi divadelního slovníku Theatre Words, kde by bylo možno lépe vyhledávat a kombinovat vybrané dvojice jazyků.
PQ 2011 bylo prezentováno putovní výstavou PQ07, o kterou je velký zájem, a krátkým DVD, které též vzbudilo velmi pozitivní ohlas. Vzhledem k široké mezinárodní účasti se mi podařilo navázat bližší kontakt se zástupci zemí, které nejsou moc zastoupeny na PQ. John Njoroge z Keni a Augustine Bazaale z Ugandy mají velký zájem o aktivity OISTATu a PQ a přestože jejich materiální zázemí je celkem nulové, ve svém regionu jsou schopni velkých kulturních aktivit. Na náš popud se pokouší kontaktovat i své kolegy ze sousedních zemí , mají zájem o všechny formy informací a pro PQ 2011 by tak mohla být výrazně posílena účast afrických zemí. Také kontakt s Malajsií a Brazilií je přes konkrétní osoby intenzivnější.
Činnost pracovních skupin byla prezentována jejich vedoucími. Laura Crow velmi podrobně referovala o setkání CWG (costume working group) v Kodani, jehož téma byl převážně historický kostým a jeho restaurování na základě prohlídek dánských královských sbírek. Zároveň skupina diskutovala projekty do budoucna jak spojené s WSD 2009 nebo PQ 2011, tak v mezičase. Je reálná naděje na uspořádání velké výstavy kostýmů v Holandsku 2010 v možné spolupráci s V&A Museum v Londýně. Podrobnější info je na www.costumes.uconn.edu .
Henk van der Geest vedoucí LWG (lighting work group) pokračuje se skupinou v aktivitách, které byly na PQ 07 a zároveň je propojuje s prací Institutu světelného designu, který založil v Amsterdamu. J.Beneš se s nimi spojil a získal několik zahraničních kolegů ke spolupráci pro Institut světelného designu v Praze.
Rick Thomas po deseti letech práce ve vedení SWG (sound working group) předal své místo Stevenovi Brownovi, ale zůstává v pracovní skupině aktivní. I oni prezentovali nové projekty a velký zájem o propojování pracovních skupin na jednotlivých projektech. Např. kostým a zvuk a jejich vzájemné ovlivnění je jedním z témat, o kterém jsme začali přemýšlet.
Diskuse o budoucích projektech proběhla spíše formou brainstormingu. Ne všichni účastníci jsou si vědomi faktu, že pokud má nějaká idea reálně přejít do života, musí se jí někdo fyzicky věnovat a pouze mluvením nic nevznikne. Dohodli jsme se tedy , že všechny řečené nápady a impulsy budou směřované e-maily Reije Hirvikoski, která bude předsedkyní scénografické komise od příštího roku a nahradí poněkud neakčního S.Kima.
Jednodenní symposium s názvem Scenotecture and Archigraphy se konalo v Muzeu moderního umění a bylo zahájeno příspěvkem R.Hirvikoski ,,If I as Scenographer ones Will Meet a Theatre Architekt” a R.Daberta „Why Scenographers Have Objections to Work in Performance Buildings Designed by Architects”.
Poté následoval workshop, kdy zúčastnění byli losem rozděleni do osmi skupin po 5-6 lidech a měli pracovat na projektu „Ideálního divadla”. Ve skupinách byli zastoupeni architekti, scénografové a divadelní konzultanti z různých zemí. Výsledky svých diskusí, které skupiny po pár hodinách prezentovaly, byly velmi zajímavé a v mnoha směrech inspirativní.
V další části symposia vystoupil Augustin Bazaale z Ugandy s příspěvkem „Scenography and Theatre Architecture in Uganda” a John Njoroge s „About Theatre Ssituation in Kenya”. Oba příspěvky byly velmi cenné rozdílným pohledem na divadlo a vůbec tím, že se tito Afričané mohli díky finanční pomoci švédských pořadatelů zúčastnit a začít širší komunikaci s mezinárodní komunitou, o kterou velmi stojí. Dále vystoupil švédský režisér Lennart Kollberg s poněkud zastaralým projektem „Imposible Rooms”, Caroline Noteboon z Holandska se „Scenography and Theatre Architecture in the Netherlands” a Nissar Allana z Indie mluvil o „Interfacing Tradition and Modernity in Contemporary Theatre in India”.
Jeden den byl věnován návštěvě barokního divadla v Drottningholmu a diskusím s tímto tématem spojenými.
Pracovní zasedání třetího dne se konaly v Dramatiska institutet, což je Národní akademie mimů a herců. Je to nová budova, která disponuje velmi kvalitním zázemím pro poměrně malý počet studentů. Ročně se jich hlásí na 900, ale přijímají pouze 12. Zdůvodněním bylo, že jich víc není potřeba.
Švédští kolegové zorganizovali velmi kvalitní program a zázemí pro jednání, za což jim president M . Ramsauer v závěru poděkoval.
Simona Rybáková
Zasedání Lighting Design Working Group
Během setkání se mimo vnitřních organizačních věcí OISTAT řešila organizace mezinárodní výstavy scénografie World Stage Design 2009 v Seoulu, probíhaly přednášky o divadelní architektuře, workshop o uspořádání ideálního divadelního prostoru ve spolupráci s architekty, scénografy a světelnými a zvukovými designéry. Proběhly také exkurze do nově otevřené školy Dramatiska institutet ve Stokholmu a do unikátního barokního divadla Dorttingholm Court Theatre na ostrově Drottingholm u Stokholmu.
Dále jsem se zúčastnil jednání pracovní skupiny světelného designu, kde jsem referoval o vzniku Institutu světelného designu (http://www.svetelnydesign.cz) v Praze a diskutoval o organizaci podobných institucí v zahraničí.
V rámci pracovní skupiny jsme se rovněž zabývali otázkou, jak by se mohl prezentovat světelný design například na příštím PQ. Dospěli jsme k názoru, že bychom jej chtěli předvést jako živý a organický prvek divadelního představení, který nevzniká jen tak sám o sobě, ale je to výsledek spolupráce režiséra, scénografa, interpreta a zvukového a světelného designéra. Padlo několik návrhů, jak by taková prezentace mohla vypadat, ale k definitivnímu závěru jsme díky nedostatku času nedospěli. Dále jsme diskutovali o možnostech pomoci začínajícím divadlům v rozvojových zemích.
Celé setkání bylo myslím velmi užitečné a jsem velice rád, že jsem se jej mohl zúčastnit. Pro Institut světelného designu se mi na konferenci podařilo získat čtyři zahraniční lektory, kteří přijedou do Prahy učit semináře během příštího školního roku, což by se mi bez osobní účasti těžko v tak krátkém čase podařilo.
Jan Beneš
Obsah zasedání Architektonické komise
Hlavní body agendy zasedání architektonické komise byly projednány na pracovní schůzce dne 14.6.2008
1. Během této pracovní schůzky byl zvolen jejím staronovým předsedou Reinhold Daberto, místopředsedy byli zvoleni Martien van Goore a Torsten Nobling.
2. Krátce bylo zhodnoceno fungování sekretariátu OISTAT. Bylo konstatováno, že jeho vzdálená poloha pro většinu členů působí některé prodlevy např. termíny úhrad.
3. Největší prostor jednání byl věnován Theatre Architecture Comeptition –soutěži divadelní architektury. Členové AC byli informováni,že katalogy vydané k soutěži jsou již vyprodány, dále se probrala stránka financování soutěže. Celkový budget činil 30 000 EUR, z toho 50% poskytl OISTAT, zbytek byl financován sponzorsky (Německo, Martien v.Goor, Rusko poskytlo 1500 USD). L.Bednářová tlumočila záměr PQ 2011 o užší zapojení TAC k PQ . V souvislosti s tím, zmínili účastníci AC názor na Sekci architektury v rámci PQ 2007. Hodnotili jako lepší model umístění z PQ 2003 (Sekce architektury v přízemí a TAC v patře Průmyslového paláce) jako logičtější a lepší než model rozmístění na PQ 2007. Padl také názor, že by bylo dobré vydat sborník či katalog jako výstup z odborných přednášek, které se v rámci sekce architektury na PQ konaly.
4. Byl odprezentován prostor pro internetovou databázi budov pro představení, které vzniknou v jednotlivých zemích (OISTAT database of performance building). Cílem je, aby web stránky OISTAT obsahovaly maximum informací o těchto objektech. Doplnění stránek je uživatelsky jednoduché viz. příloha.
5. Summer Academy je další aktivitou AC. Nejbližší je plánována na léto 2009 do Salzburgu. Jedná se o společnou akci spojenou s odborně zaměřenou návštěvou divadelních budov.
6. Způsob organizace dalších zasedání AC byl dalším bodem programu. Konstatovalo se, že úhrada nákladů spojených s pobytem účastníků hostitelskou zemí limituje místa konání. Řada zemí nemůže tuto stránku zasedání financovat. Bylo navrženo, aby tyto výdaje v budoucnu hradily účastnické země samy.
7. Prezentace projektů přednesená účastníky zasedání AC proběhla v sále College of Film, Radio, Television and Theatre. Své projekty přednesli Torsten Hobliny (Sweden), Martien van Goor (Netherland), Mac Chan (Malaysia), Pjotr Obracaj(Poland), Anne Minors (UK), Toshiya Kusaka (Japan) a Reinhold Daberto (Germany).
Společné zasedání AC a SC dne 15.6.2008
Tématem společného zasedání byla diskuze mezi architekty divadelních prostor a scénografy. Nejprve Reija Hirvikoski (Finsko) přednášela o fungování divadel projektovaných Alvarem Aaltem ve Finsku. Přednáška byla úvodem k dialogu, který měl jako modelová situace vzniknout při workshopu na téma spolupráce mezi architekty a scénografy. Účastníci vytvořili náhodně týmy, které měly za cíl navrhnout ideální divadelní prostor. Klasickým steskem scénografů byla zmínka, že architekti nenavrhují prostor, ve kterém se umělcům dobře pracuje. Workshop ukázal, že komunikace mezi architekty a scénografy je možná a žádoucí. Nebyly však účastny další nezbytné strany dialogu – ředitelé scén, investoři (pokud jimi nejsou ředitelé), herci a ostatní profese, které divadlo spoluvytvářejí.
Návštěva budov College of Film, Radio, Television and Theatre a National Academy of Mime and Acting byla zajímavá, přesto mohou vznikat pochybnosti o způsobu vzdělávání budoucích divadelních tvůrců. Obě budovy vysokých škol byly skvěle technicky vybavené. Obě disponovaly divadelními sály, učebnami, studii. Zvláštní bylo, že profese technické a umělecké jsou vzdělávány na sobě nezávisle, ačkoli v praxi se nutně potřebují. Pro svou praktickou činnost disponují obě budovy téměř identickými skvěle vybavenými, ale oddělenými divadelními sály.
V našem prostředí bohužel nedisponují naše vysoké školy ani jedním takto technicky vybaveným pracovištěm. Oddělené vzdělávání profesí je i naším handicapem a možná jedním z důvodů, proč je dialog profesí složitý.
Ing.arch.Lenka Bednářová