EN

ČOSDAT

Česká organizace scénografů, divadelních architektů a techniků

Scénografka, kostýmní výtvarnice

 

Petra Vlachynská vystudovala oděvní návrhářství na Technické univerzitě v Liberci a následně obor scénografie na Katedře alternativního a loutkového divadla Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze. Již během svých studií se zaměřovala na scénografii pro site-specific projekty, čemuž se věnuje dodnes. Její práce zahrnuje kostýmní tvorbu pro divadlo i film, zmíněné site specific projekty, styling a fashion design, věnuje se také autorské tvorbě.

 

Ve svých výtvarných realizacích pro divadlo spolupracuje především s režiséry Janem Nebeským (Kabaret Shakespeare, 2013, Mlčky křičet, 2014, Peklo – Dantovské variace, 2014, Deník zloděje, 2017), Janem Fričem (Zbyhoň!, 2018, Dotkni se vesmíru a pokračuj, 2016), či Braněm Holičkem (Demokracie, 2014, Evropa, 2016). Své kostýmní a scénické  návrhy také opakovaně vytváří ve spolupráci se soubory Spitfire company (Hlas Anne Frankové, 2007, Svět odsouzencův, 2008, Sniper´s Lake, 2015, Vypravěč, 2016), Tantehorse company (Silent Love, 2010, Dante – Light In A Darkness, 2009), Tygr v tísni (Orfeus, 2017), Cirkus Mlejn (Emílie, 2011) či Divadlem F. X. Šaldy Liberec (Kokkola, 2010, Faust, 2014, Kabaret R.I.P. aneb Drahý Kadle, kampak dneska po divadle, 2011).

Petra Vlachynská se výtvarně podílela také na řadě filmů, z nichž film Bába (Zuzana Špidlová, 2008) byl oceněn 1. místem v sekci studentských filmů na festivalu v Cannes. www.vlachynska.com

*1964, scénografka, kostýmní výtvarnice, designérka

 

Doc. Mgr. Marie Jirásková, Ph.D. vystudovala obor návrhář oděvů a divadelního kostýmu na Střední průmyslové škole textilní v Brně, a následně obor scénografie na katedře Alternativního divadla Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze. Již během svých studií se aktivně podílela na divadelních scénografických realizacích jak u nás, tak i  v zahraničí. Od roku 1990 opakovaně spolupracuje s mnohými uměleckými soubory, jako například Kašpar, Figuren theater Wolfsburg, Misery love company, Divadlo Husa na provázku, Západočeské divadlo Cheb či Divadlo Antonína Dvořáka Ostrava. Marie Jirásková se coby všestranná vizuální umělkyně věnuje volné tvorbě napříč žánry: výtvarné řešení výstav, ilustrace, grafická úprava tiskovin, plakátů apod. Podílí se také na mezinárodních projektech v oblasti experimentální i klasické hudby, výtvarně spolupracuje například s hudebními skupinami Bratrstvo, The Street a Magnetic. Marie
Jirásková je také autorkou designu pro několik dokumentů pro ČT, zabývá se experimenty se světlem a vytváří site-specific projekty. Společně se svým manželem Pavlem Jiráskem
vytvořila sbírku historických loutek a dekorací, zaměřenou především na české a německé loutkové rodinné divadlo a uměleckou loutku první poloviny 20.století. Jejich obrazová
publikace Loutka a moderna (Arbor vitae 2012) získala dvě prestižní ocenění a byla vydána anglicky v roce 2014.
Marie Jirásková působí od roku 1996 jako pedagog v Atelieru scénografie Divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, který v současné době také vede. Svá díla vystavuje u nás i v zahraničí, opakovaně se také podílela na české reprezentaci během Pražského Quadriennale.

 

Čím je pro Vás současná scénografie?
„Nevyčerpatelným zdrojem inspirace a zpřítomnění.“

Animátor, VJ, multimediální umělec

Věnuje se 2D/3D animaci a multimediálnímu umění, v současnosti působí v Čechách a na Slovensku. Vystudoval odbor Digitální média na Akademii umění v Banské Bystrici v ateliéru Michala Murína. Zpočátku se věnoval zvukovým a interaktivním instalacím a generativním vizualizacím, které vytvářel vlastním softwarem. Jeho tématem bylo hledání a propojování fyzické
přítomnosti a virtuálního života. K animaci a videomappingu pronikl přes fúzi programování a filmové post-produkce, kterou se začal zabývat po studiu na ESAD v Portugalsku.
Formu tvorby našel v práci s real-time programovacím jazykem, kde tvoří generativní animace a funguje jako občasný člen pražského seskupení Kolektiv. V současnosti pracuje na pomezí 2D/3D animované grafiky a digitálni scenografie ako freelancer, spolupracuje na uměleckých projektech s různými režiséry, divadelními  soubory či festivaly na Slovensku a v Čechách (mimo jiné: Javier Torres, Sláva Daubnerová, Jiří Heřman, Peter Oravec, Farma v jeskyni, Divadlo Pôtoň, Studio Lunchmeat, Divadelná Nitra).

Jaké umělecké dílo/ počin Vás v posledních měsících nejvíce zaujalo?

„Moc sa mi páčia vandalské škaredé grafity citlivo umiestnene do verejneho priestoru. V súčastnosti značka GR ma ubezpečuje, že mesto ešte stále môže žiť ako slobodný organizmus bez dopredu nalinkovanej formy. Krištof Kintera – výstava, ktorá ma tento rok docela oslovila. A zo scenografie Štepanková & Kladošová pre Czech Grand Design 17 / scénografie a kostýmy.“

* 1994, student of stage design (JAMU)

 

Anna Chrtková studied the Secondary Professional School of Applied Art in Ústí nad Orlicí (with the focus on Clothing Design) and now continues her studies in Stage Design in the studio of Jana Preková at JAMU, Brno. In 2017 she attended the project Civica Scuola di Teatro in Milan and completed her internship in the HaDivadlo Theatre in Brno (Artistic assistance for the theatre production Macocha, directed by Kamila Polívková). In 2016 she defended her Bachelor’s thesis on the topic of Manipulation through the theatre / Divadlo jako nástroj manipulace, and a year before that she attended the student section of the Prague Quadriennale, together with her whole class. She also artistically collaborated at the Setkání/Encounter Festival. In 2014 she attended a one week long site-specific project Zabydlování (Deepcamp 0.3), and implemented the exhibition space for the Setkání/Encounter Festival in the Vaňovka Gallery. She collaborated at theatre productions including: Testosteron (2017, City Theatre, Most), Alenka v říši znaků (2016, Buranteatr, Brno) a Jak je důležité býti (s) Filipem (Indigo Company in the Divadlo Pod Palmovkou, Praha).

 
 

„What artwork did you find interesting in the past few months“

“My biggest discovery recently, were essays dealing with the “aesthetics of the absence” in theatre, by the German director and composer Heiner Goebbels. When it comes to an actual experience, I have to mention the performance Ischvara by the Chinese artist Tianzhuo Chen, which was prepared exclusively for the Wiener Festvochen Festival. I also have to mention a small concert in the Tvar Gallery in Brno, that presented an Israeli artist who calls himself Señor Sendwich.“

 

„What does today’s scenography mean to you?“

„A visual dramaturgy, more than space. A way to approach the spectator through an image, sense or an atmosphere, more than a supportive construction of the drama. A subjective construction more than a support of the narrative.”

*1993, student of stage design

 

Andrea Dudková is a student of Stage Design at JAMU, and Esthetics at the Masaryk University in Brno. The connection of theoretical knowledge and practice from the studio of Jana Preková allows her to combine a professional way of working with space and everydayness, which she often expresses through her intermediary work and video art. The experience with these media is clearly reflected in her scenographic work.

 
 

„What artwork did you find interesting in the past few months“

„I really like the things that are happening at JAMU this year. I recommend the Comedy on the Martyrdom and Glorious Resurrection of our Lord and Saviour Jesus Christ or the project of Leošovy stopy street theatre, that they created for the celebration of 70th anniversary of the establishment of JAMU. I think that this is how contemporary theatre should look like.”

 

„What does today’s scenography mean to you?“

 “We’ll find that at the wardrobe department”

“Sew it in red, red is evil”

“I would place two chairs in here”

“No, the spectators wouldn’t get that”

“Fix this for me”

“Make it nice”

“That’s too expensive”

“They will have their own shoes”

 

* 1991, student of stage design

 

Andrea Mužíková studied Social work and Social Politics at the Silesian University in Opava between 2010 and 2013. She continued her studies with the subject of Public Politics and Human Resources at the Masaryk University in Brno. Since 2016 she studies Stage Design at the Janáček Academy of Music and Performing Arts in Brno, in the studio of doc. Jana Preková. During her studies, she completed a course of Arts Therapy and four semesters of additional pedagogical studies within Lifelong Learning programme at the Pedagogical Faculty of the Masaryk University in Brno. She worked as a lecturer of Arts Therapy and in 2015 she took part in organizing  the Nad Scalou sa blýská contemporary Slovakian film festival. Between 2015 and 2016 she completed her practical internship in the Industra creative center Brno.

 

 

„What artwork did you find interesting in the past few months“

„An installation by Jane Alexander, African Adventure.“

 

„What does today’s scenography mean to you?“

“Creating in space, time and current situation. With all the borders that I can keep on discovering.”

* 1998, stage designer, student of landscape architecture

 

Anežka Vonášková completed her studies of stage design at the Higher Professional School of Applied Art and Secondary Professional School of Applied Art in Prague in 2017. She currently studies Landscape Architecture at the Faculty of Architecture at the Czech Technical University in Prague. She was raised in theatre environment, where her relation to scenography was built since she was young. Her inspiration was her grandfather Miroslav Melena and his artistic approach to theatre.

 

 
„What artwork did you find interesting in the past few months?“

„Recently I’m most interested in the Macbeth movie, by an Australian director Justin Kurzel. I have to say, I was absolutely stunned. The way the film was shot is incredible. The story of Macbeth is old and very dark, but it never happened to me before that I would have goosebumps and would have to think about it so much after seeing it. Beautiful scenography is emphasized by stunning camera shots. Pure, unedited Shakespeare’s text. Those are the feelings that theatre should leave the spectators with! I strongly recommend it – raw, simple ancient story.”

 

„What does today’s scenography mean to you?“

“Scenography is a field that stunned me. It has all kinds of possibilities – it works with space, materials and above all fantasy. Theatre, unlike film, approaches the spectator directly, not indirectly, and I like that. Media attacks us with so much information, excitations and impulses. Everyone tries to draw attention to himself in any possible way. The fact that theatre also does this is beyond my comprehension. I personally cannot connect to the prevailing aesthetics of provocation and shock. In my opinion, theatre should be beautiful. For me, the most beautiful scenography is landscape. Theatre came out of open air. Maybe I will manage the connect them again one day. “