EN

ČOSDAT

Česká organizace scénografů, divadelních architektů a techniků

Mejstříková, Judita

* 1996, studentka scénografie

 

„Jaké umělecké dílo/ počin Vás v posledních měsících nejvíce zaujalo?“

„Nedávno mě naprosto neočekávaně zasáhla výstava Gott my life (která se zabývala kariérou Karla Gotta), kna kterou jsem se dostala v podstatě nechtěně a náhodou. Po její návštěvě se stále vracím k tématu komerce a komercializace, adorace idolů, a k různým typům diváků/divaček i cílových skupin, na které se umělec/umělkyně svým dílem obrací.“

Judita Mejstříková pochází z Prahy, kde vystudovala Arcibiskupské gymnázium. V současné době studuje druhým rokem scénografii na Divadelní fakultě JAMU v Brně v ateliéru doc. Jany Prekové. Scénografii se věnuje již od svých sedmnácti let, v poslední době nejvíce v rámci spolupráce s operním spolkem RunOperun. Mezi její zrealizované divadelní práce patří např. scéna k inscenaci Na dotek (Režie: Zuzana Horáková, studentská skupina OLDstars 2017).

Více zde: http://runoperun.cz/

„Čím je pro Vás současná scénografie?“

„Současné divadlo je pro mě prostředkem ke kritice a reflexi současné společnosti. Scénografie je jedním z hlavních vyjadřovacích prostředků, které jsou pro představení určující. V současné době, ve které divadlo dospělo do stádia, které by se dalo nazvat post post modernou, je těžké najít nové formy vyjádření, které by nebyly založeny jen na prázdném konceptu. Současná scénografie je pro mě tedy hledáním těchto nových forem vyjádření.“

Judita Mejstříková se představuje projektem Piosenki bardzo ladné, který vznikl v rámci festivalu Sítko 2017(pořádá Ateliér dramatické výchovy JAMU). Jedná se o výstup tří studentek, které zpívají polské, bulharské, slovenské, běloruské a srbské lidové písně. Folklor je zde akcentován výraznými kostýmy, které jsou sice inspirované lidovými kroji, avšak aktualizované současnými prvky.

 

PIOSENKI BARDZO LADNÉ

Janáčkova akademie múzických umění v Brně, premiéra: 30. 5. 2017

Autor: Jordana Blažková, Lucie Kučerová, Marie Klemensová

Scéna: D Judita Mejstříková, Lenka Řezníčková

Kostýmy: Judita Mejstříková, Lenka Řezníčková

 

Hlavním záměrem projektu je konfrontace tradice a nových forem v současné společnosti, což je uskutečňováno prostřednictvím transformace a aktualizace lidových krojů. Autorky vychází z tradičních krojových střihů, které přibližují současnému stavu jak prostřednictvím materiálů (pogumované plátno), tak zpracováním (vzory nejsou vyšity, ale natisknuty). Kromě krojů je zde jako další výrazný symbol folklorní kultury akcentován porcelán s „cibulákovým“ vzorem, který je využit právě k potisku. Autorky projektu jej plánují v budoucnu rozšířit a posílit rozpor mezi tradicí a současnou společností umístěním krojů do kontrastního prostředí (průmyslový areál, skate park,…).